Hradec - Dobruška aneb Náhoda je blbec :)

Na svátek ve středu 8. května, jsem se vydal na kolo, jak už název napovídá, směrem na Dobrušku. Cestu jsem si rozdělil podle terénu a okolí (, ale hlavně aby se mi lépe fotila mapa ;) Jel jsem jen tak na náhodu kam mě kolo zavede a párkrát se mi to trochu vymstilo, ale jinak jsem se krásně projel.

Část n°1

V první části jsem urazil cca 16km  z Hradce na konec Třebechovic. Celá cesta byla rovinatá a více méně po silnicích. 
Ze začátku jsem jel podel Orlice a pak jsem přejel na novou cykloztezku ke Stříbrnému rybníku. Za  Stříbrnákem jsem pokračoval na Svinary a k osadě Vycházející Slunce, na které byla pořád znát vychřice která se tu prohnala na podzim a odkryla výhled na chaty. Tam jsem odbočil doleva, protože se mi nechtělo po asfaltu, a sjel jsem zpět k Orlici. Na silnici mě to nakonec stejně v Bělči "vykoplo" a já tedy poračoval Krňovicemi na Třebechovice. Tam jsem zalitoval, že jsem si nevzal peněženku, když jsem projížděl kolem cukrárny, kde banda cyklistů lízala zmrzlinu. Nakonec jsem vyjel na silnici směr Opočno a snažil jsem se z ní co nejdříve dostat, jelikož mě vadil docela velký provoz.

 

 

 

 

 

 

Část n°2

Tato část, z Třebechovic do Dobrušky, vedla víceméňe lesem od jedné vesnice k další a ujel jsem cca 24km.
Na konci Třebechovic jsem zahnul vpravo, směrěm na koupaliště, a poté hned zase vlevo do Bědovic. Tam jsem se nezdržoval a vjel jsem do lesa a udržoval směr SV. Projížděl jsem kolem jakýchsi políček jejichž smysl mi trochu unikal a taky jsem si tam málem dal na držku, když se mi vypružený klacek dostal do šlapek. Nakonec jsem vyjel na pole mezi Lipiny a Újezdec. Tam jsem měl za sebou první hodinu cesty. Potom jsem sjel z polní cesty na silnici do Bolehoště a přemýšlel kudy dál. Na kopci jsem viděl "Osičinu", jenže to nebyla Osičina :) Zjistil jsem to, až když jsem projel Bolehošťské JZDéčko a vydrápal se kolem vodojemu do lesa a skrz les k vysílači (na grafu je vidět to pěkné stoupání) a ocitl jsem se na kopci mezi Přepychy a Bolehoští, kterému se říká "Lány". Z nich jsem se dostal polní cestou do Přepych a nakonec jsem tedy pokračoval po cestě do Záhornice - Zádolí - Trnova a Podchlumí, kde už to dobře znám. Proto jsem se vydal za rybníkem doleva a za posledním domem zase doprava do kopce. Když jsem objel Chlum dostal jsem se do Mělčan a pak přes "Trojici" do Dobrušky. Tam jsem si odpočnul u prarodičů.

 

Část n°3

Z Dobrušky do Vlkova, cca 27km, to bylo horší. Skoro celou cestu jsem jel po silnicích a ať jsem se snažil sebevíc, vůbec mi to nevycházelo :(
Začalo to hned v Dobrušce, když jsem se snažil přejet přes Belveder, zasekl jsem se mezi nějakou pastvou a zahrádkou. Tak jsem přehodil kolo přes ohradník a přejel jsem louku, naštěstí tam nebyly žádné krávy ani býci. Na druhém konci jsem se dostal na cestu do Bhuslavic za ktrými jsem zase dostal chuť zajet do lesa a to byl druhý fail, že jsem jel jen na směr :) ŘÍkal jsem si že ta cesta vede nějak zpátky (vedla dobře)  a tak jsem odbočil, za tak 500m cesta zmizela a já chvíli krosil les než jsem se dostal na pole. Dál to bylo vysokou trávou po mezi, kde mě vyděsil párek bažantů víc než já je, jelikož předtím než s hlasitým řvaním vylétli z trávy nebyli vůbec vidět. Nakonec jsem se ošlehaný od kopřiv obejvil na S konci Rohenic a pokračoval jsem přes kruháč v Českém Meziříčí do Jásenné. Za jásennou už skoro u letiště jsem zabočil doprava a přejel mezi poli do Nového Plesu a znovu po silnici do Rasošek a Vlkova.
 


Část n°4

Paslední osmnáctikilometrová část cesty z Vlkova do Hradce byla celá podél Labe.
Další zastávka za Vlkovem byly Černožice, kde jsem se napojil na cyklostezku z Kuksu, ale ve Smiřicích se mi ztratila a tak jsem přejel řeku a vydal se po turistické červené. Byla to sice jen úzká pěšina, ale jelo se po ní nad očekávání dobře, i když mi cestu zkřížily dvě spadlé břízy. V Předměřicích za elektárnou jsem se znovu napojil na cyklostezku a za dvacet minut jsem byl v Hradci

Dohromady jsem najel skoro 85km za 4 a 1/4 hodiny, k tomu mi svítilo sluníčko co víc si přát. No možná abych tam párkrát nezakufroval, ale s tím jsem musel počítat a tak jsem rád jak jsem prožil tento svátek.